Zmije

Jedná se o jediného v ČR volně žijícího jedovatého hada. Ale pozor, často dochází k záměně zmije a užovky!

Uštknutí zmije u lidí

U lidí (kromě nemocných, starších osob, alergiků či dětí) probíhá otrava obvykle jen s mírnými příznaky.

Mnohem prudší reakci může paradoxně vyvolat podání protilátky, proto se k němu přistupuje jen v odůvodněných případech, například u malých dětí.

Uváděná smrtelná dávka jedu pro člověka (70 kg) je 15 mg suchého zmijího jedu. Při uštknutí použije zhruba 1/3 obsahu jedových žláz. To je zhruba 3 mg suchého jedu, takže takové uštknutí by nemělo pro člověka představovat vážnější nebezpečí.

Podle registrovaných případů v ČR dochází k celkovým příznakům intoxikace jedem asi ve 25 % případů a k lokálním postižením bez celkových příznaků u poloviny postižených.
Asi ve čtvrtině případů, při zastrašovacím obranném kousnutí, k žádným projevům intoxikace nedochází vůbec. Hovoříme pak o tzv. suchém kousnutí (dry bite), tedy kousnutí bez vypuštění jedu. (zdroj: Tis-cz.cz)

A alergiků na vosí, včelí, sršní píchnutí je větší pravděpodobnost i na alergii na zmijí jed.

UŠTKNUTÍ ZMIJE U ZVÍŘAT (psa, kočky)

Závažnost situace závisí: na zvířecím jedinci

• na druhu zvířete (kráva vs kočka)
• na velikosti – horší u malých zvířat
• místě uštknutí – blízko velkých cév, oblast krku, jazyk, …
• na přidruženém onemocnění zvířete

na hadím jedinci

• stáří hada – mladá zmije neumí tak dobře šetřit jedem, takže může dát plnou dávku, starší jedince často pouze kousnou bez použití jedu
• velikosti
• množství jedu v jedové žláze těsně před uštknutím – kdy naposledy lovila (obnovuje se cca co 5-7 dní)
• přesnost zasažení
• na hadím jedu – často různá složení a podle toho závažnost onemocnění

Co dělat, když psa uštkne had (zmije) na procházce?

1. ZACHOVAT KLID! Pokud budete stresovat, bude stresovat i vaše čtyřnožka.
2. Odvést ihned k veterináři, předtím ideálně volat, aby o vás věděli.
3. Zklidnit zvíře, omezit fyzickou aktivitu – zvíře vzít do náruče, do auta a dojet k vet
4. Pokud je uštknutý do nohy, lze končetinu znehybnit (jako kdyby ji měl zlomenou) například pomocí mikiny a 2 až 4 klacků, s ránou nic nedělat! žádné vysávání jedu, zaškrcení apod!
5. pokud je možné – podávat po malých douškách vodu.

CO DĚLAT, KDYŽ PSA UŠKTNE HAD (ZMIJE) doma?

To co na procházce + lze přidat

1. Ránu opatrně vydezinfikujte.
2. Okolí rány místa chlaďte (chladivé polštářky, mražená zelenina) – vždy zabalená v ručníku a přikládat na 10 minut a 5 – 10 minut pauza, aby nedošlo k omrzlinám.

Další TIP:

• vyfocení hada – rozlišení užovky + zmije (často nereálné)
• V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ŽÁDNÉHO HADA NEZABÍJÍME!!!

Co se bude dít na veterině po uštknutí zmijí?

• ideálně vám psa zakanylují, odeberou krve na vyhodnocení (hematologie i komplet krve – může dojít k poškození ledvin, jater, k anémii, srážecí časy krve, ionty)
• intenzivní infuzní terapie
• zhodnocení rány – dezinfekce apod
• léky od bolesti – opiáty
• kontrola otoků
• pravidelná kontrola hematologie, ledvinových a jaterních parametrů
• při vážném kousnutí a při sehnání (špatně dostupný) antisérum
• při anafylaktickém šoku – podle situace (infuze, vápník, draslík, kortikoidy, adrenalin, antibiotika, kofein, …)
• účinek jedu je po uštknutí nejvyšší cca za 2 hodiny..

PREVENCE – uštknutí hadem (zmijí)

Zmijovití vyznačují jedovým aparátem s většími vztyčitelnými zuby a schopností regulovat výstřik jedu specializovanými čelistními svaly. Užití jedového aparátu je určeno především pro lov a nemusí být vždy využito i při obraně; prvním přirozeným obranným manévrem je únik.

Zmije nechce uštknout – není to pro ni žádný benefit, takže kousnutí udělá max z leknutí nebo strachu – s jedem se snaží šetřit a staré zmije spíše maximálně kousnou „suchý kousanec“, bez použití jedu.

Hadi reagují na vibrace, stačí tedy je vytvářet.

HADÍ JED (zmije)

Jed zmije obecné je nažloutlá viskózní kapalina nahořklé chuti bez zápachu. Na vzduchu krystalizuje.

Hadí jed se vytváří neustále, intenzita jeho produkce je přímo závislá na naplnění žlázy. Maximální obsah jedových žláz je průměrně 8 – 10 mg suchého jedu což odpovídá 25 – 30 mg nativního toxinu.

Z chemického hlediska je zmijí jed poměrně složitá směs:

• Z 85 – 95% je tvořen vodou
• 5-15% jsou enzymy, proteiny, peptidy a aminokyseliny.

Zmijí jed obsahuje hlavně hemorhaginy, cirkulační toxiny, koagulačně aktivní látky a neurotoxiny s převážně centrálním účinkem.

• Z hlediska účinku patří jed mezi tzv. hemorrhagické a hemolytické = působí na krev, červené krvinky (horší přenos kyslíku, narušení cév, nesrážení).
• Neurotoxiny (toxiny, které působí na nervovou soustavu)- působí na nervosvalovou plotýnku a mohou způsobit svalovou paralýzu. Většinou se velmi rychle vstřebávají, proto první příznaky intoxikace můžeme zaznamenat již během několika minut po uštknutí – celková malátnost, obrna faciálního svalstva, ptóza víčka, obrna hladkého svalstva duhovky, zahlenění dýchacích cest, postupně se rozvíjející obrna motorického svalstva, přičemž fatální je paralýza svalstva dýchacího při plně zachovaném vědomí.

Taktéž může zaútočit s postavenými zuby a vlastní kousnutí nemusí provázet vypuzení jedu.

Rozdíl mezi užovkou a zmijí

Pokud ale nebydlíte v lokalitě, kde se běžně zmije vyskytuje, tak ji nejspíš hned tak nepotkáte. Dříve byla k vidění poměrně běžně, pak její výskyt dost klesnul a momentálně se nachází hlavně v podhorských a horských oblastech. I tak je velmi plachá a skrývá se hned, jakmile zaregistruje vibrace lidských kroků. Zmije bývá občas zaměňována s užovkou hladkou.
Užovka hladká má na hřbetě také vzorek a je o hodně pravděpodobnější, že v přírodě potkáte právě užovku.

Užovky jsou často vyzdvihovány, protože jedí drobné hlodavce. Hrabošům polním se ale, na rozdíl od užovek, u nás výjimečně daří. Užovky jsou ohroženy především intenzivním zemědělstvím (chemií v krajině), omezeným prostorem k životu a také automobily.

Hadi spoléhají především na svůj hmat, cítí otřesy půdy, takže často zmizí dřív, než se stihnete přiblížit. Pokud někde na procházce překvapíte slunící se užovku, ta se bude bránit tím, že se vás bude snažit zastrašit syčením a kmitavými pohyby.

Zajímavost: Další obrannou metodou je předstírat smrt. Při tom vypouští užovka z kloaky páchnoucí tekutinu, která vás má také odradit.

Zdroj: VFU – Ústav toxikologie, 2024, Toxikology.cz, Život na zahradě

VŽDY, POKUD SI NEVÍTE RADY CO SE TÝČE OTRAV – VOLAJTE NA TOXIKOLOGICKOU LINKU – TIS-CZ.CZ

CO DĚLAT PŘI AKUTNÍ OTRAVĚ

   Volejte   224  91 92 93   nebo   224 91 54 02 

Získáte pokyny jak poskytnout první pomoc a jak postupovat dále.

Připravte si:

•   přesné informace o nehodě
•   celé jméno
•   rodné číslo
•   zdravotní pojišťovnu
•   zdravotníci také IČP (identifikační číslo pracoviště)

Žádáme lékaře, aby si v zájmu usnadnění a urychlení konzultace, lze-li to zjistit, předem vypočítali, jakým množstvím léku (účinné látky) se pacient intoxikoval. Zároveň také zkusit odhadnout nebo zjistit tělesnou hmotnost pacienta.