volně žijící ptáci – aneb jak jim v zimě pomoci a neublížit

při přikrmování JE důležitá především hygiena, kvalita nabízené potravy a bezpečné umístění krmítka.

Krmení ptáků v zimě je vhodnou a užitečnou formou pomoci ptačím druhům, pokud je prováděno zodpovědně a v souladu s příslušnými doporučeními.

PROČ (a KDY) KRMIT PTÁKY V ZIMĚ?

• Přirozená potrava je v zimě nedostatková – hmyz, semena a plody nejsou dostupné. Ptáci musí doplňovat energii, aby přežili mrazy. Pomoc je vhodná zejména při mrazech a sněhu, kdy potravu nemohou najít.
• Krmení v teplých obdobích bez sněhu a mrazu může podporovat přemnožení holubů a nežádoucí hlodavců, proto začínat opravdu až při zimních podmínkách.
• Odměnou je možnost pozorovat “divadlo”, naučit se určovat jednotlivé druhy ptáků, vhodné i pro nauku u dětí (pozitivní vztah k přírodě včetně toho jak pečovat o krmítka) – více na Ptačí hodinka.

ČÍM KRMIT (A ČÍM NIKDY NEKRMIT)

Můžeme přikrmovat, ne překrmovat.

Co dávat (doporučeno): směsi semen (konopná, lněná slunečnice, mák), nesolené ořechy (vlašské, lískové), lojové koule bez plastových síťek, jablka, bobule (bezinky, jeřabiny, hloh, šípky), obilí (ječmen, pšenice), proso.

Co NIKDY: pečivo (chléb, rohlíky) v jakékoliv formě, plesnivá a žluklá semena, solené nebo kořeněné potraviny.

• Černá slunečnice – nejuniverzálnější semeno: sýkory (koňadra, modřinka), stehlík, zvonek, brhlík.
• Směs semen (pšenice, proso, oves) – pro drobné zpěvné ptáky: vrabec, pěnkava, hýl.
• Loj / tukové koule (bez plastu) – důležitý zdroj energie při extrémním mrazu: sýkory, brhlík, šoupálek, strakapoud.
• Arašídy / ořechy (pouze nesolené, nesmí plesnivět): sýkory, brhlík, strakapoud, sojka.
• Jablka, hrušky, bobule – drobní pěvci a drozdi je milují: kos, drozd, červenka, rehek.
• Rozinky: (namočené) – v mrazech zásadní energetická „rychlovka“: kos, červenka, rehek.
• Mouční červi / sušený hmyz – skvělé při velkých mrazech pro extra bílkovinu: červenka, rehek, střízlík.
• Lískové ořechy, vlašské ořechy (nesolené) – větší ptáci, vyžadují robustní krmítko: sojka, strakapoud, brhlík.

Pro vodní ptáky (labutě, kachny) je vhodné: obilí (pšenice, žito, oves, ječmen), hrách, kukuřice, salát, strouhaná mrkev, vařené brambory, granule pro vodní ptactvo, PEČIVO NEPODÁVEJTE v žádné formě (suché, namočené, plesnivé, …)!

TIP: Lojové koule podávejte bez plastových síťky.

• Raději nechte volně zavěšené nebo v drátěném zásobníku.
• Plastové síťky představují riziko poranění končetin a prstů u ptactva.
• V přírodě mohou zůstat viset i několik měsíců až let.
• Pokud spadnou na zem, mohou je sežrat savci, zejména ježci a psi, což může vést k vážným trávicím problémům.

JAK JIM POMOCI JEŠTĚ VÍC?

• Čistá voda → mělká černá miska se studenou vodou a volným korkem (proti zamrznutí), ideálně 1–2× denně doplňovat.
• Krmení na více úrovních → semena pro sýkory ve výšce, jablka na zemi pro kosy.
• Uzpůsobení zahrady, balkonu či svého okolí tak, aby ptáci našli dostatek přirozené potravy a úkrytů. Pomůžeme tím i hmyzu, nejen ptákům. Více na Ptačí zahrady.

JAKÉ KRMÍTKO A KDE HO UMÍSTIT?

• Nejlepší materiál je dřevo nebo plast (snadná údržba).
• Krmítko musí být kryté před sněhem a deštěm (stříška přesahující základnu). Praktická jsou i krmítka tubusová.
• Ideální jsou krmítka s minimálním prostorem ke stání. Díky tomu nešlapou do krmiva, nedochází ke kontaminaci trusem, což výrazně snižuje riziko přenosu nemoci mezi ptáky.
• Vysoko nad zemí, minimálně 1,5–2 metry a 2 – 3 metry od keřů, aby měli ptáci úkryt nablízku, ale predátoři se k nim nedostali.
• Umisťujeme tak, aby ptáci při letu ke krmítku nenaráželi do skla. Lze použít UV samolepky na okno.
• Údržba je zásadní! Plesnivá potrava způsobí “plíseň” vzdušných vaků (aspergilózu), střevní infekce až úhyny, proto denně odstraňujeme trus a zbytky potravy. Je doporučitelné pravidelně čistit (1× týdně – teplá voda, saponát a vysušení!).
• Sundat krmítko na 2 týdny, pokud vidíte více nemocných nebo uhynulých ptáků a vydezinfikovat ho (např.: 5% savo).

první pomoc pro laika

Kdy zasáhnout:

• při poranění – krev, zlomenina, poraněná křídla
• při podchlazení – leží načepýřený, nereaguje, dýchá těžce
• po nárazu do okna a jen leží a lapá po dechu
• je znečištěný od zbytků lepidla, oleje, chemikálií na peří

Pokud není schopný úniku před predátorem → potřebuje pomoc.

1️⃣ Vezměte ptáka, v jednorázových rukavicích, do krabice s otvory, vystlané papírem.

2️⃣ TMA + KLID + TEPLO (cca 20-30°C)= nejlepší první pomoc

3️⃣ Nekrmit, nenapájet násilně! (riziko aspirace), nepodávat léky.

4️⃣ Kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, 774 155 155 – SÍŤ ZÁCHRANNÝCH STANIC ČR, www.zvirevnouzi.cz

www.zvirevnouzi.cz

úhyn volně žijícího ptactva

U některých úhynů je vhodné ptáky předat k dalšímu šetření.

• Úhyny 5 a více vodních ptáků nebo hromadné úhyny volně žijících ptáků hlaste přímo na SVS (Státní veterinární správa) kvůli sledování výskytu ptačí chřipky.
• Pokud se jedná o 1 uhynulý kus v obci, nahlásíme ho. Pokud se jedná o úhyn na vlastním pozemku, je vhodné kadáver zahrabat do země a vyplnit formulář – (ČSO – Česká společnost ornitologická) – www.projekty.birds.cz/ptacipasti/choroby

www.projekty.birds.cz/ptacipasti/choroby